V automobilovém světě dlouhá léta platilo pravidlo pravidelné kontroly tlaku v pneumatikách, a to minimálně jednou za měsíc. Řada řidičů už však tuto povinnost nemusí řešit v takové míře jako dříve. V každém novém voze dnes najdeme systém, který tlak kontroluje automaticky. A to různými způsoby – od jednodušších řešení až po komplexní monitorování stavu pneumatik. Jaké systémy jsou aktuálně využívány, proč jsou dnes součástí každého nového automobilu a kam se technologie posouvají do budoucna? Právě na to se zaměříme v následujících řádcích.
Je 1. listopad 2014 a v Evropské unii vstupuje v platnost legislativa, která zásadně mění pravidla na trhu s automobily. Nařízení č. 661/2009 ukládá výrobcům vozidel povinnost implementovat systém kontroly tlaku v pneumatikách (TPMS) do každého nového automobilu. Motivace k tomuto kroku vycházela především z bezpečnostních důvodů a zvýšení komfortu, významnou roli však sehrála také ekologie. Omezení rizika jízdy s podhuštěnou pneumatikou – tedy se zvýšeným valivým odporem, vyšší spotřebou paliva a vyššími emisemi CO₂ – mělo na rozhodování orgánů EU jednoznačný vliv.
Pokud vlastníte vozidlo registrované po roce 2014, mělo by být systémem TPMS vybaveno. Funkčnost systému je navíc předmětem kontroly při pravidelné technické prohlídce. Nefunkční kontrola tlaku v pneumatikách je podle směrnice 2014/45/EU klasifikována jako vážná závada. Vozidlo tak technickou kontrolou neprojde a majitel je povinen zajistit opravu do 30 dnů. Před návštěvou STK je proto vhodné ověřit, že systém funguje správně. Automobil na závadu zpravidla upozorní rozsvícením varovné kontrolky na přístrojové desce.
Systémy pro hlídání tlaku pneumatik TPMS
Technologii TPMS dnes rozdělujeme do dvou základních kategorií: nepřímou (Indirect TPMS) a přímou (Direct TPMS). Rozdíly mezi nimi jsou zásadní – jak z hlediska principu fungování, tak z pohledu přesnosti a nákladů.
Začněme nepřímou variantou. Indirect TPMS využívá senzory, kterými vozidlo již disponuje, typicky čidla systémů ABS nebo ESP. Na základě dat z těchto senzorů dokáže vyhodnotit ztrátu tlaku podle rozdílné rychlosti otáčení jednotlivých kol. Pokud je pneumatika podhuštěná, změní se její valivý obvod a kolo se otáčí odlišnou rychlostí než ostatní. Výhodou tohoto systému je zejména nižší cena. Jde v podstatě o softwarové řešení, které pracuje s již existujícími čidly.
Nižší náklady však přinášejí i určitá omezení. Nepřímý systém poskytuje pouze základní indikaci podhuštění a často ani nespecifikuje, u které pneumatiky k poklesu tlaku došlo. Řidič zároveň nemá k dispozici konkrétní hodnotu tlaku ani přesnou informaci o rozsahu poklesu. Upozornění na přístrojové desce se obvykle objeví až při poklesu přibližně o 20–25 %. Situaci je proto nutné následně ověřit manuálním měřením.
A jak funguje přímý systém? V případě Direct TPMS má každé kolo vlastní senzor, který sleduje nejen tlak, ale často také teplotu vzduchu v pneumatice. Data jsou bezdrátově přenášena do řídicí jednotky vozidla, a to prostřednictvím rádiové frekvence nebo technologie Bluetooth. Řidič tak získává detailní a přesný přehled o stavu všech pneumatik. Vysoká citlivost systému umožňuje odhalit i drobný únik tlaku, což dává prostor pro včasnou opravu a minimalizaci rizika nenávratného poškození.
Tato technologie je však nákladnější. Direct TPMS najdeme především u vozidel střední a vyšší třídy, případně jako příplatkovou výbavu. Investice navíc navíc nekončí samotnou instalací systému. Senzory musí být osazena i kola, která si pořizujeme jako letní nebo zimní sadu. Jelikož se jedná o hardwarové řešení, nelze vyloučit ani budoucí náklady na opravu či výměnu senzorů. Ta bude nutná i v případě vybití integrované baterie. Miniaturní baterie umístěné ve ventilkových senzorech mají obvykle životnost v rozmezí pěti až deseti let.
Volba mezi oběma systémy tedy závisí na preferencích majitele vozidla. Buď zvolí dražší, přesnější a komplexnější řešení, nebo se spokojí se základní variantou nepřímého hlídání tlaku s vědomím, že část kontroly bude i nadále provádět manuálně.
Píseň budoucnosti – chytré pneumatiky
Co kdyby si pneumatika dokázala vedle tlaku a teploty hlídat například i hloubku dezénu? Výrobci pneumatik již vyvíjejí technologie, které to umožní. Čipy integrované přímo do konstrukce pneumatiky budou schopny monitorovat široké spektrum údajů o jejím provozu a opotřebení.
Nejde přitom o vzdálenou budoucnost. Koncept tzv. chytrých pneumatik už dnes rozvíjejí významní výrobci, jako jsou Continental, Michelin či Pirelli, a první aplikace lze najít u vybraných modelů automobilů. Nejde však o vozy běžné střední třídy. Chytré pneumatiky jsou zatím doménou nejluxusnějších segmentů trhu – například značek McLaren, Pagani nebo Tesla Cybertruck.
Pro většinu řidičů tedy zatím zůstávají spíše výhledem do budoucna. S pokračujícím technologickým vývojem a případnými novými regulačními požadavky se však může stát, že podobné systémy budou časem stejně samozřejmé jako dnešní TPMS.
